NAŠE MILÁ MAMINKA
Jako vždy jsme si první den v týdnu s dětmi vyprávěli, co jsme dělali o víkendu.
Tuto neděli měly všechny maminky svátek, což tedy bylo hlavním tématem týdne. Děti popisovaly svojí maminku – jaké má oči, vlasy, jak se jmenuje, co má ráda a také čím každý svou maminku nejvíce potěší.
Už od předchozího týdne jsme s dětmi trénovali písničku „Dáreček“, kterou pak děti doma maminkám zazpívaly.
Pokračovali jsme také od minulého týdne s výrobou přáníčka pro maminku. Na červený tvrdý papír si děti obtiskly ručičku, dovnitř jsme nalepili fotku dítěte a okolí fotografie si děti vyzdobily barevnými obrázky z razniček.
V pohybové výchově jsme hráli různé hry a procvičovali celé tělo.
POZNEJ SVĚT VŠEMI SMYSLY
Nový týden jsme s dětmi začali povídáním o tom, co je pro nás velmi důležité a tím jsou smysly. Díky nim můžeme fungovat a poznávat svět. Nejdříve jsme si je pojmenovali a s obrázky si ukázali spojení ucho – sluch, oko – zrak, nos – čich, pusa/jazyk – chuť, ruce – hmat. Také jsme si řekli, jak těžké to mají lidé, kteří se narodí slepí a musí používat slepeckou hůl, nebo jim společnost dělá vodící pes, který je s nimi celý den a díky speciálnímu výcviku je schopen jim pomáhat. Hrou se zvonečkem jsme vyzkoušeli, jak bystrý sluch děti mají… Zavázali jsme jim oči, a kdo byl na řadě, musel dojít tam, odkud slyšel zvuk zvonečku. S malou dopomocí se to podařilo všem. Další den jsme hráli Kimové hry a trénovali zrak a poté hmatem poznávali rozdílné povrchy.
Při výtvarné činnosti jsme si na šablonu obličeje nalepily vystříhané části jako je oko, nos, pusa, ucho a kdo chtěl, dobarvil červené tváře nebo vlásky. Větší děti zvládly pracovní listy, kde spojovaly správně přiřazení ucho – rádio, oko – obrázek, nos – vůně parfému, jazyk – zmrzlina, ruka – pohlazení. Moc jsme si tento týden užily společně.
Celým týdnem nás provázela básnička:
Nač má člověk smyslů pět?
Aby mohl poznat svět.
HMATEM poznám, co je hladké,
CHUŤ mi poví, co je sladké.
ČICH, ten vždycky zazvoní,
když mi něco nevoní.
ZRAK mi slouží ke koukání,
SLUCH, ten zas ke koukání.
KNIHA JE MŮJ KAMARÁD
V pondělí jsme si s dětmi zavzpomínali na uplynulý víkend.
Na téma Kniha je můj kamarád si děti přinesly své oblíbené knížky, které jsme si celý týden prohlíželi a četli si z nich. Vysvětlili jsme si co je knížka, z jakého je materiálu, kam knížky uklízíme, jak se k nim chováme. Také jsme si s dětmi povídali, jaké jsou druhy knížek, o čem mohou být…
Z tvrdého barevného papíru si každé dítě podle předlohy vyrobilo záložku do knížky v podobě myšky.
V pohybové výchově jsme trénovali házení a chytání míče, hráli jsme pohybové hry.
ZVÍŘÁTEK JE PLNÝ SVĚT
V dalším květnovém týdnu jsme si povídali o zvířátkách. Toto téma je dětem velice blízké a moc nás týden bavil. Hned ráno jsme den začínali pohybovou hrou „Čáp ztratil čepičku“, kde jsme trénovali barvy a poté si u piana zpívali písničku Okolo zahrádky, kde děti předváděly, jak se zvířátka pohybují. V dopoledním kroužku jsme si u knížek ukázaly, která zvířátka žijí u nás a která třeba v Africe a ta můžeme vidět v zoologické zahradě, anebo ta, která můžeme chovat pro obživu a která jsou domácí a jsou našimi mazlíčky. Důležité bylo si také říct, jak se o ně staráme. Také jsme skládali puzzle a při rytmice jsme zvířátka vytleskávaly.
Při výtvarné činnosti jsme si vyrobily žirafu. Na žlutou čtvrtku jsme obkreslily dětem jejich dlaň a předloktí, což byl krk a nohy žirafy, k tomu dolepily vystřiženou hlavu. Děti si pomocí hnědé barvy a otisku prstu dobarvily kožíšek. Dolepily jsme oči a vznikla nám krásná veselá žirafa.
Týdnem nás provedla jednoduchá básnička:
Do ZOO já chodím rád,
bydlí tam můj kamarád.
Pochází až z Afriky,
a je velmi veliký.
Velké uši ty on má,
chobotem mi zamává.