Informace a tipy pro rodiče

  • Vážení rodiče,

    vstup do dětského kolektivu, kde nebudou rodiče, ale jen „jiní velcí lidé“, je důležitým mezníkem v životě dítěte i jeho  rodiny. Naším cílem je vytvořit si s Vaším dítětem vztah plný vzájemné důvěry, respektu a chuti ke spolupráci. Chceme přispět k tomu, aby děti spokojeně a s úsměvem na tváři prožily své dětství. Přejeme si, aby přechod Vašeho dítěte do naší péče a jeho pobyt v DS byl pro ně pokud možno příjemnou zkušeností. Přijměte proto několik základních informací o tom, jak dítě na odpoutání a a dočasné odloučení od Vás připravit.

  • Vstup a počáteční adaptace vašeho dítěte na DS je závislá na několika faktorech.

    K nim především patří:

    • samostatnost dítěte v prostředí DS
    • chuť dítěte žít v novém kolektivu
    • psychická odolnost dítěte
    • schopnost dítěte odloučit se od rodičů
    • navázání kontaktu pedagogický pracovník – dítě – rodič
  • Co adaptaci usnadní?Když…

    • jste si jisti, že vaše dítě bude/je v dobrých rukou – dítě to z Vás vycítí
    • se dokážete vyrovnat s tím, že zprvu může Vaše dítě plakat, a považovat jeho pláč za součást adaptace
    • pomůžete svému dítěti překonat nejistotu z neznámého prostředí a jeho případné obavy
    • vyvarujete se dlouhému loučení mezi dveřmi třídy
    • bez obav a strachu předáte dítě do péče pracovníků DS a kolektivu kamarádů
    • s námi dokážete spolupracovat a těšit se na úspěchy svého dítěte
    • nepodléháte nátlaku vašeho dítěte, chce-li si odchod domů vynutit vztekem, pláčem, nebo jiným podobným způsobem
    • dobře zvládnete odlišit projevy opravdového smutku u svého dítěte od citového vydírání
    • si najdete čas pro usnadnění adaptace svého dítěte a strávíte s ním pár hodin přímo v DS
      • můžete jen pozorovat, co dítě dělá, jak reaguje
      • nebo můžete vstoupit v kooperaci s pedagogickým pracovníkem do výuky a např. si se svým dítětem chvíli hrát
      • je dobré, aby se doba Vaší „asistence“ v průběhu několika málo dnů postupně zkracovala, a nakonec aby vůbec nebyla potřeba
    • vhodně namotivujete své dítě k pravidelné docházce mezi děti do DS
    • budete s dítětem mluvit o tom, na co se do DS těší nebo naopak z čeho má strach
    • podpoříte dítě opakovaně a důvěryhodně v aktivitě, která ho baví a zajímá
    • klidná rána před cestou do DS
    • si dítě může vzít na cestu do DS i na dobu pobytu svoji oblíbenou hračku z domova
  • Ve věku kolem 3 let by Vaše dítě mělo umět…

    • říci své jméno a příjmení
    • říci, co chce nebo potřebuje
    • spolupracovat při oblékání a svlékání
    • nazouvat a vyzouvat si obuv
    • vysmrkat se a používat kapesník
    • držet lžíci a umět se najíst
    • při jídle sedět u stolu
    • pít z hrnečku a skleničky
    • používat toaletu
    • umýt si ruce mýdlem a utřít se 
    • ujít kratší vzdálenosti během pobytu venku
  • Desatero pro rodiče

    Rádi bychom Vás také seznámili s Desaterem pro rodiče, kteří se chystají umístit své dítě do předškolního zařízení. Autorkou je PhDr. Simona Hoskovcová, Ph.D. z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze

    1. Mluvte s dítětem o tom, co se ve školce dělá a jaké to tam je. Můžete si k tomu vzít obrázkovou knížku nebo si popovídejte s dítětem, které do školky už chodí (mělo by tam ale chodit rádo, aby se vaše dítě nevystrašilo barvitým líčením zlých zážitků). Vyhněte se negativním popisům, jako „tam tě naučí poslouchat“, „tam se s tebou nikdo dohadovat nebude“ apod.
    2. Zvykejte dítě na odloučení. Při odchodu např. do kina láskyplně a s jistotou řekněte, že odcházíte, ale ujistěte dítě, že se vrátíte. Dítě potřebuje pocit, že se na vás může spolehnout. Chybou je, vyplížit se tajně z domu. Dítě se cítí zrazené a strach z odloučení se jen prohlubuje.
    3. Veďte dítě k samostatnosti zvláště v hygieně, oblékání a jídle. Nebude zažívat špatné pocity spojené s tím, že bude jediné, které si neumí obléknout kalhoty nebo dojít na záchod.
    4. Dejte dítěti najevo, že rozumíte jeho případným obavám z nástupu do školky, ale ujistěte ho, že mu věříte a že to určitě zvládne. Zvýšíte tak sebedůvěru dítěte. Pokud má dítě chodit do školky rádo, musí k ní mít kladný vztah. Z toho důvodu nikdy DS dítěti nevyhrožujte (dítě nemůže mít rádo něco, co mu předkládáte jako trest) – vyhněte se výhrůžkám typu „když budeš zlobit, nechám tě ve školce i odpoledne“.
    5. Pokud bude dítě plakat, buďte přívětiví, ale rozhodní. Rozloučení by se nemělo příliš protahovat. Ovšem neodcházejte ani narychlo nebo tajně, ani ve vzteku po hádce s dítětem.
    6. Dejte dítěti s sebou něco důvěrného (plyšáka, hračku, šátek).
    7. Plňte své sliby – když řeknete, že přijdete po obědě, měli byste po obědě přijít.
    8. Udělejte si jasno v tom, jak prožíváte nastávající situaci vy. Děti dokážou velmi citlivě poznat projevy strachu u rodičů. Platí tu, že zbavit se své úzkosti znamená zbavit dítě jeho úzkosti. Pokud máte strach z odloučení od dítěte a nejste skutečně přesvědčení o  tom, že dítě do školky dát chcete, pak byste měli přehodnotit nástup dítěte do školky. Případně se dohodněte, že dítě do školky bude vodit ten, který s tím má menší problém.
    9. Za pobyt ve školce neslibujte dítěti odměny předem. Dítě prožívá stres nejen z toho, že je ve školce bez rodičů a zvyká si na nové prostředí. Přidá se strach z toho, že selže a odměnu pak nedostane. Samozřejmě – pokud den ve školce proběhne v pohodě – chvalte dítě a jděte to oslavit třeba do cukrárny nebo kupte nějakou drobnost. Materiální odměny by se ale neměly stát pravidlem, dítě by pak hračku vyžadovalo každý den.
    10. Promluvte si s učitelkou o možnostech postupné adaptace dítěte – s dítětem ze začátku můžete jít do třídy, dítě může jít jen na dvě hodiny apod.