ÚNOR BÍLÝ, POLE SÍLÍ
Na začátku nového týdne jsme si s dětmi povídaly o tom, jak se měly o víkendu a tím jsme otevřely naše nové téma. I když venku sníh není, stále vládne zima. Zopakovaly jsme si roční období a povídaly si o tom, co venku děláme, když je sníh – sáňkujeme, lyžujeme, bruslíme, stavíme sněhuláky, koulujeme se a jak správně se ven obléci aby nám nebyla zima. Na obrázcích jsme si ukázaly, co všechno k zimním sportům potřebujeme. A také jsme si připomněly, že právě hlavně v zimě potřebují naši pomoc zvířátka a to tak, že jim nosíme potravu do krmelce, nebo ptáčkům zrní do krmítka.
Také jsme si povídaly o tom, že když je v zimních měsících sníh, velice to svědčí klíčení zasetých semínek a růstu plodin a polí a tím bude další rok bohatá úroda.
Další den jsme si oblékly figurku kluka a holčičky a třídily jsme oblečení, které je do zimy vhodné a které se hodí spíše na léto.
Při výtvarné činnosti si děti na čtvrtku obtiskly barevný otisk své ruky, domalovaly jsme očko, křidélko, zobáček a větvičku a vznikl tak obrázek ptáčka.
Celý týden nás provázela básnička
Přišel k nám měsíc únor,
lišky se krčí do nor.
A s nimi spoustu zvířátek,
chce vrátit jaro nazpátek.
NAŠE TĚLO
S dětmi jsme si povídali o lidském těle. Ukazovali jsme si nejen, z čeho se to naše lidské tělo skládá, ale i co s ním můžeme dělat v rámci pohybu kostry a jak o něj pečujeme. Na „kostíkovi“ (maketa kostry) jsme si ukazovali klouby, díky kterým se můžeme hýbat a srdíčko, které funguje jako pumpa, protože pumpuje krev do celého těla.
Menší děti skládaly barevné puzzle s předlohou, kde na jedné byl chlapeček a na druhé předloze holčička. Dále si děti vyzkoušely na obrázku obličeje doplňovat oči, uši, nos a pusinku. Větší děti si vyzkoušely černobílé puzzle bez předlohy a přiřazování jednotlivých částí těla. Také jsme probrali ústní hygienu, říkali jsme si, jak je důležité se starat o zoubky, čím a jak často si je čistíme. Setřídili jsme jednotlivé obrázky potravin a nápojů podle toho, co dělá zoubkům a našemu tělu dobře a co pro naše zdraví vhodné není.
V rámci výtvarné výchovy si děti na barevný papír obtiskly svou dlaň s bílou barvou a z vatových tyčinek nalepily kostičky, které v ruce máme.
Naučili jsme se básničku:
Nos ten cítí, někdy pšíká,
uši slyší, co kdo říká.
Oči vidí celý svět,
ústa umí vyprávět..
STOPY VE SNĚHU
V pondělí jsme se s dětmi přivítaly v novém týdnu a povídali si, jak jsme se o víkendu měli a co pěkného jsme zažili.
Zopakovali jsme si roční období a tím jsme začali povídání o zimě – o počasí, o oblékání v zimě, o sněhu a sněhových stopách a kdo nebo co stopy zanechává – zvířátka, dopravní prostředky a hlavně lidi. Také jsme si řekly, že stopy jsou vidět nejenom ve sněhu, ale také v písku a v blátě.Ukázaly jsme si obrázky zvířátek a jaké stopy mají a všechny děti si zkusily udělat stopy do písku, což nás moc bavilo.
Další den jsme si povídali o tom, jak se do zimy vhodně obléct a děti si zkusily správně vybrat zimní oblečení a obléct postavičku holky a kluka.
Při výtvarné činnosti si na čtvrtku děti udělaly barevný obtisky svého chodidla, stopu jsme poté vystřihli a nalepili na vatu, která značila sníh.
Celý týden nás provázela básnička:
Stopy dělá každé zvíře,
někdo v lese, někdo v díře.
Také myška stopy dělá,
takové co jistě chtěla.
Vidět nejsou to je jisté,
cestičky má ona čisté.