NAŠE MILÁ MAMINKA
Tuto neděli mají svátek všechny maminky, což bylo hlavní téma našeho týdenního povídání. Na začátku týdne děti řekly, jak se jejich maminka jmenuje, co má ráda a co jí udělá největší radost, nebo jak můžou doma mamince pomoci, aby měla vždycky dobou náladu a nebyla smutná.
Na obrázcích jsme si ukazovali celou rodinu, pojmenovali jsme si její členy, povídali si, že v rodině má na starosti některé věci maminka a některé zase tatínek a děti s radostí povídaly, jak jim doma pomáhají a naopak, s čím zase maminka pomáhá dětem.
Při výtvarné výchově děti vyráběly dáreček pro maminku. Na barevný papír ke své fotce, si vybraly nastříhaná srdíčka podle barvy, která se jim líbila nejvíce. Ty potom na čtvrtku nalepily libovolně podle své fantazie a tím trénovaly jemnou motoriku.
Při pohybové činnosti jsme hrály na sochy, protahovaly celé tělo s básničkou a učily se písničku pro maminku.
DÁREČEK
Mám jeden dáreček, držím ho v dlani,
je pro mou maminku, myslím na ni.
Pro velké, pro malé, pro miminka,
bezpečím největším je maminka.
POZNEJ SVĚT VŠEMI SMYSLY
Tématem týdne jsme měli smysly. Vysvětlili jsme si, k čemu nám slouží oči, uši, pusa, nos i dlaně.
Děti ukazovaly, kde je mají a povídali jsme si o tom, v čem nám pomáhá zrak, sluch, čich, chuť a hmat. Ukazovali jsme si obrázky, skládali jednoduché tematické puzzle, přiřazovali symboly.
Celým týdnem nás provázela básnička:
Nač má člověk smyslů pět?
Aby mohl poznat svět.
Hmatem poznám, co je hladké,
Chuť mi poví, co je sladké.
Čich, ten vždycky vyzvoní, když mi něco nevoní.
Zrak mi slouží ke koukání
a sluch zase k naslouchání.
Hmat si děti otestovaly pomocí hry s hádáním skrytých předmětů v kouzelném batůžku. Následující den si děti vyzkoušely poznávání chutí za pomoci nachystané ochutnávky. Poznávaly tak slané, sladké i hořké chutě. Sluch si děti otestovaly pomocí nápodoby toho, co slyší a vyzkoušely si také hru se zvonečkem, při které měly zavázané oči a snažily se k němu přiblížit.
Děti byly moc šikovné a týden jsme si společně moc užili.
KNIHA JE MŮJ KAMARÁD
Tento týden jsme měli téma Kniha je můj kamarád.
Děti si do školky přinesly svou oblíbenou knížku, kterou postupně představily ostatním. Každé dítě se snažilo jednoduchými slovy popsat, o čem jejich knížka je, kdo v ní vystupuje a proč jí má rádo. Děti si navzájem se zájmem naslouchaly a spontánně mezi sebou diskutovaly o pohádkách a postavách.
Součástí tématu byly také jednoduché skládačky a obrázky spojené s knihami a pohádkami. Děti při aktivitě procvičovaly soustředění, jemnou motoriku i spolupráci. Povídali jsme si také o tom, kdo dětem doma knížky čte, kdy si nejčastěji čtou a proč jsou knihy důležité.
Naučili jsme se básničku:
S knížkou můžeš do pohádky,
kolem světa, zas a zpátky,
až sám přečteš první list,
pak poznáš, jak je krásné umět číst.
Ve výtvarné činnosti si děti vyráběly vlastní záložky do knížek. Každé dítě si záložku samostatně vybarvilo, použilo razítka a podle vlastní fantazie ji ozdobilo. Děti pracovaly tvořivě a s nadšením, rozvíjely svou představivost i jemnou motoriku. Hotové záložky si odnesly domů, aby je mohly používat při společném čtení s rodiči.
Celé téma děti zaujalo, aktivně se zapojovaly do všech činností a sdílení vlastních knih děti navzájem obohatilo.
ZVÍŘÁTEK JE PLNÝ SVĚT
Poslední květnový týden jsme se s dětmi věnovali zvířátkům. Hned v pondělí jsme se přivítali básničkou s pohybem o veverkách, která nás provázela každý den.
Tancovaly veverky u starého dubu,
sova na ně volala, svoje soví hů – hů.
Tancovaly veverky u vysokého smrku,
kukačka zas seshora, dělala své ku – ku.
Řekli jsme si, kde ve světě které zvíře žije, jaká zvířátka máme u nás a také koho můžeme vidět třeba v zoologické zahradě. Do povídání jsme také zahrnuli, jak se o zvířátka staráme, aby byla zdravá a někteří nám s radostí povídali, že mají zvířátko doma anebo třeba u babičky.
V rámci rytmiky jsme se učili jednotlivá zvířátka vytleskávat. Při pohybové činnosti jsme hráli hru s obrázky a tím se děti učily pojmenovat, jak se jednotlivá zvířátka jmenují, a odkud pochází.
Při výtvarné výchově děti trénovaly jemnou motoriku a vyrobily si žirafu. Na vystřiženou šablonu tělíčka žirafy si děti dolepily v hnědé barvě nastříhané kousky papíru a tím dodělaly kožíšek. K tělu dolepily dlouhý krk a nohy.
Také jsme zpívaly s pianem, hrály na jednoduché hudební nástroje, a užívali si společný čas.
|
