Květen 2022
NAŠE MILÁ MAMINKA
Celý týden jsme věnovali maminkám, které slaví svůj svátek každou druhou květnovou neděli. Povídali jsme si, jak se která maminka jmenuje, jakou barvu má očí i vlasů, co má ráda, čím jí nejvíce uděláme radost a jak ji pomáháme (nejčastější odpověď byla, že s maminkou vaří a samozřejmě i uklízí )
Maminku si děti zkusily i namalovat – na šablonu obličeje se snažily dokreslit oči, nos, pusu a vybarvily vlasy.
Naučili jsme se společně písničku, kterou jsme maminkám nahráli na video.
Maminkám jsme vyrobili krásný dáreček – na barevnou čtvrtku, dle vlastního výběru, si děti obtiskovaly barevně razítka, vyrobená z brambor. Čtvrtku jsme přilepily na karton. Kytičky, vystřižené z obalů na vajíčka děti obarvily temperovými barvami a poté jsme je přilepily tavnou pistolí na připravený podklad. Přilepili jsme i papírová stonky, vyskládanou mašličku a krásný květinový obrázek pro maminku byl na světě.
KNIHA JE MŮJ KAMARÁD
S knížkou můžeš do pohádky,
kolem světa, zase zpátky,
až sám přečteš první list,
pak poznáš, jak je krásné umět číst.
S dětmi jsme si povídali, z čeho se kniha vyrábí, co vše je ještě z papíru. Že se slova skládají z písmenek. Kde si mohou knihu půjčit, nebo koupit. Kde knihy bydlí. Děti dostaly za úkol přinést svoji oblíbenou knihu. Tyto knihy jsme si společně prohlíželi a povídali si o hlavních postavách. Před spaním, jsme z některých z nich četli pohádky. V naší knihovně jsme hledali knihy podle největší a nejmenší a poté všechny seřadili.
V rámci výtvarné výchovy si děti do své oblíbené knihy vytvořily záložku. Každý si vybral obrázek, který pomocí houbičky a temperových barev vybarvil. Obrázek jsme poté zalisovali a vystřihli.
ZVÍŘÁTEK JE PLNÝ SVĚT
Tento týden nás obklopovalo téma o zvířátkách. Hned za začátku týdne jsme se začali učit básničku, kterou jsme si denně opakovali.
Já jsem kos, ty jsi kos.
Já mám nos, ty máš nos.
Já mám sladkou, ty máš sladkou.
Já mám hladkou, ty máš hladkou.
My se máme rádi, my jsme kamarádi.
Děti určovaly, zda je zvířátko domácí, nebo volně žijící, popřípadě kde žije – v Boničce máme spoustu umělohmotných zvířátek. Každé dítě si jedno zvíře vybralo a dle svých zkušeností a vědomostí se pokoušely zvíře ostatním představit. Děti vytleskávaly slabiky jednotlivých zvířat, počítaly jejich počet a na pet víčkách tento počet slabik znázornily.
Také jsme si zacvičili každý den. Naučili jsme se dvě nová říkadla s pohybem. Dětem jsme připravily opičí dráhu, děti zkoušely chůzi po laně – chodidla jako opičky.
Žába leze po žebříku,
Natahuje elektriku.
Nejde to, nejde to,
Necháme to na léto.
Leze, leze brouk,
vítr do něj fouk.
převalil ho na záda,
takhle kope nohama.
Roztočil ho dokola,
zavolejte doktora.
Když se znovu otočí,
na nožičky vyskočí.
Při výtvarné chvilce jsme s dětmi tiskli razítka s motivy zvířátek na velký formát A3. A vyráběli jsme motýlky. Na papírový kapesník děti nanášely pipetou naředěnou temperovou barvu – zdobily křídla motýla. Tělo se vyrobilo z kolíčku na prádlo a tykadla z vatových tyčinek do uší, které děti namáčely do černé barvy.
Během celého týdne byly dětem nabízeny knihy se zvířátky, skládačky a další hry s motivem zvířátek. Rovněž je bavila práce s modelínou, děti se pokoušely modelovat zvířátka – nejčastěji typické žížalky.
Každý den jsme si před obědem zazpívali písničky se zvířátky, děti jich znají už opravdu mnoho.
DĚLÁME POKUSY
Tento týden jsme si zahráli na vědce a badatele, na různých pokusech si děti vyzkoušely a pozorovaly, co se stane, když…
• Dáme přes noc vejce do octa, nebo ho necháme do rána ponořené do Coca – coly.
• Nalijeme do sklenice vodu, olej, barvivo a vhodíme šumivou tabletu.
• Povrch modře obarvené vody v talíři posypeme pepřem a na hladinu ťukneme prstem namočeným v saponátu na nádobí.
• Na zmrzlé barevné kostky ledu (směs vody, sody a barviva) kapeme teplý ocet.
A pokračovali jsme dalšími pokusy:
• Skittles bonbonky si děti na talíř vyrovnávaly podle různých barevných předloh a variací, přiléváním vody se uvolňovalo barvivo, které nám vytvořilo krásný barevný efekt.
• Pak jsme si také „zabublali“ – s dětmi jsme namíchaly roztok ze saponátu, vody a cukru, foukáním do roztoku děti vyfoukaly brčky krásné bubliny.
• Další bublifuk jsme vyrobili z plastové lahve – ustříhly jsme spodní část, na kterou jsme navlékly kus froté látky. Takto upravené látkové dno jsme ponořili do roztoku na bublifuk. Foukáním do hrdla lahve se chrlil „bublinový vodopád“. Při obou bublinových pokusech nám občas nějaké dítě omylem „ lehce zabublalo“ (stačilo se nadechnout ve špatnou dobu)
Pokusy nesmírně bavili nejen nás, ale podle reakcí hlavně děti.